Čína zkouší neobvyklé bezosádkové plavidlo s trojitým trupem (trimaran), které podle otevřených zdrojů může nést 16 až 18 hypersonických protilodních střel YJ-20. Jde o dosud nepojmenovaný stroj, který byl koncem roku 2025 poprvé zachycen na satelitních snímcích.
Ukrajinský server Defense Express 1. listopadu 2026 shrnul nové detaily, které publikoval Naval News. Plavidlo se podle nich jeví jako plně autonomní s odhadovaným výtlakem okolo 900 tun.
Trimaran: Objevení nové lodi
První zmínku přinesl 29. října 2025 analytik H I Sutton v Naval News. Plavidlo bylo tehdy ukryto pod plachtou v loděnici Huangpu v Guangzhou a jeho účel zůstával nejasný. Odhadovaná délka byla přibližně 65 metrů.
Tmavé zabarvení a tvar přídě připomíná spíše podmořskou techniku než klasickou hladinovou loď. Podle Wavell Room zkoumá Čína koncepty tzv. „arsenal ships“ od roku 2011, a to i ve variantách polo nebo plně ponořených.
Naval News plavidlo označuje za polo-ponořitelnou bezosádkovou válečnou loď, která se před odpalem zbraní musí vynořit. Dostupné odhady shrnují základní parametry:
- Trup typu trimaran, který zajišťuje stabilitu na hladině
- Výtlak odhadem 900 tun
- Délka přibližně 65 metrů
- Dvě velké zbraňové sekce s kapacitou 16–18 protilodních střel
Přesná podoba pohonu, dosah ani vytrvalost nejsou potvrzeny.
YJ-20 a nejasnosti kolem zabijáka amerických lodí
Hlavní zbraní má být aerobalistická hypersonická protilodní střela YJ-20, jejíž parametry nejsou oficiálně známé. Dne 29. července 2026 zveřejnila Čína první oficiální záběry ukazující odpal hypersonické protilodní balistické střely YJ-20 z torpédoborce třídy Type 052D.
Záběry se objevily v traileru k dokumentární sérii „Zhìshèng“ („Dosáhnout vítězství“), vydaném před 99. výročím založení Lidové osvobozenecké armády 1. srpna. Podle otevřených zdrojů jde o první veřejné potvrzení, že se zbraň dříve spojovaná pouze s největšími čínskými bojovými loděmi rozšiřuje i na početnější třídu torpédoborců Type 052D, která tvoří páteř čínského námořnictva.
Analytické odhady naznačují, že YJ-20 dosahuje za letu na střední dráze rychlosti přesahující Mach 6 a v terminální fázi se může blížit rychlosti Mach 10. Střela má konvenční hlavici, aerodynamickou konstrukci a v koncové fázi letu strmý, téměř kolmý profil, který má podporovat manévrující návrat do atmosféry.
Dosah je odhadován na 1 000 až 1 500 kilometrů, některé odhady hovoří až o 2 000 kilometrech. Čína oficiální technické specifikace nezveřejnila, jde tedy o analytické odhady, nikoli potvrzené údaje.
Rozměrově má střela odhadovanou délku 8,43 až 9 metrů a průměr pod 850 milimetrů, což odpovídá univerzálním vertikálním odpalovacím šachtám kompatibilním se standardem HT-1. Používá studený start, kdy je střela z šachty vymrštěna ještě před zážehem motoru.
Toto řešení je běžné u univerzálních odpalovačů, které usnadňuje bezpečnost provozu i flexibilní skladbu munice v šachtách. Standardizace umožňuje velitelům měnit skladbu odpalovaných zbraní podle potřeby, každá nabitá YJ-20 ovšem zabírá místo, které by jinak mohlo sloužit obranným raketám. Údaje nejsou jednoznačně potvrzeny.
Jednotlivé zdroje se ale v typu výzbroje trimaranu rozcházejí. Starší analýza Global Security počítala s ponorkovými variantami střely YJ-18, s pozemními střelami rodiny CJ-10 nebo s protivzdušnými střelami HQ-16.
Salva z neočekávaného směru a limity čínské kontrukce
Naval News přirovnává čínský experiment k sovětským dieselovým raketovým ponorkám z doby studené války, například třídy Juliett. Ty se rovněž musely před odpalem vynořit.
Hlavní výhodou by byla kombinace možnosti skrytého přesunu a rychlé, nečekané salvy. Plavidlo by se mohlo nenápadně vynořit v Tichém oceánu, vypustit až 18 střel na americký svaz lodí a opět se potopit.
Američtí plánovači by podle Defense Express museli počítat s hrozbou i dále od čínského pobřeží, potenciálně až u západního pobřeží USA.
Největší slabinou je nutnost vynoření, a právě v okamžiku odpalu je plavidlo nejzranitelnější. Dále platí:
- Přesné cílení na vzdálenost 1 500–2 000 km vyžaduje funkční průzkumný a datový řetězec. Zda jím Čína disponuje, nelze ze zdrojů ověřit
- Plavidlo je zřejmě stále ve zkouškách a nemá oficiální název
- Dosah, vytrvalost i způsob řízení autonomního provozu zůstávají neznámé
Plavidlo zapadá do širší řady čínských experimentů, které se poslední dobou podařilo odhalit, případně k nim Čína kontrolovaně uvolnila snímky.
Zdroj: Naval News, Defense Express, Global Security
Autor/Licence fotografie: Ilustrační obrázek trimaranu, Filip Klasna, obrázek vytvořen pomocí umělé inteligence (Gemini), Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0)